CENA ZLATA NA 2300 USD DO ČERVNA 2018?
(Newsletter 6/2016 z 29.7.2016)
Obsah:
1. Bankovní experti objevují Ameriku. Politika tisku peněz selhává!
2. Incrementum AG: Cena zlata do června 2018 na 2300 USD za unci.
3. Rozhovor s burzovním expertem Rolandem Leuschelem: „Když fúzují dva chromí, nevznikne jeden sprinter.“
Vážení klienti a poradci.
Léto je mimo obvyklé letní radovánky také dobou četby. Horké počasí ovlivňuje výběr četby spíše směrem k lehčím žánrům. Proto i my v našem letním Newsletteru chceme raději podnítit k zamyšlení lehčí četbou zajímavých rozhovorů a názorů významných autorů, než se věnovat studiu „tvrdých“ analytických dat.
Právě se nám dostaly do rukou dva velmi zajímavé artikly, které si v běžném mainstreamovém prostoru nepřečtete. Jedná se o pravidelný roční 160 stánkový report „In Gold we trust“ autorů Ronalda-Petera Stöferleho a Marka L. Valeka z liechtensteinské společnosti Incrementum AG a další výživný rozhovor s burzovním matadorem Rolandem Leuschelem, burzovním analytikem, investorem a autorem několika ekonomických bestsellerů. Rozsah obou dokumentů nedovoluje jejich úplné zveřejnění ve formátu našeho Newsletteru. Proto jsme vybrali pro Vás pasáže a odpovědi, které pokládáme za obohacující.
Dříve, než se pustíme do těchto věděním nabitých dokumentů, dovolte jeden náš vlastní postřeh:
1. Bankovní experti objevují Ameriku- politika tisku peněz selhala!
Dne 6 února 2015 jsme na webu a facebooku zveřejnili článek „ Proč Vám Váš bankéř nedoporučí investiční zlato“. Zde jsme mimo jiné citovali názor expertů z ČSOB:
„Analytici ČSOB tvrdí, že zlato je vzácný kov, který obklopují mýty, a navíc nenabízí ochranu před inflací. Je-li cena nad 1 000 USD za unci (i v případě, že cena v nedávné době prudce klesla), zlato nekupujte, ale prodávejte. Zlato je podřadná a extrémně nestabilní investice,“ (Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/obchodnici-hlasi-…/ekonomika.aspx… ze dne 22.1.2015.)
Bezradnost z nulových úrokových sazeb a rizika měnového systému postaveného na dluzích vede dnes tytéž experty (i v tomto případě z ČSOB), aby doporučovali zlato jako zajímavou investici a nezvykle kritizovali politiku tisku peněz jako příčinu vyvlastnění úspor široké veřejnosti. Škoda jen, že tyto názory, za které jsme jinak vděční, nezazněly z úst bankovních expertů již před mnoha lety, kdy experiment s tiskem peněz na úhradu dluhů centrálními bankami započal. Avšak ani tehdy by nebyli žádnými proroky, neboť tuto politiku již 150 let ostře kritizují ekonomové rakouské liberální školy a stačilo si tedy vzít jen poučení z mnohasetleté finanční zkušenosti lidstva. Selhání politiky tisku peněz bez jakéhokoliv hodnotového krytí (eufemisticky nazýváno jako kvantitativní uvolňování) bylo totiž zjevné od svého prvního dne.
Srovnejme výpověď expertů z aktuálního článku z Patria.cz (celý článek: https://www.patria.cz/zpravodajstvi/3262762/zoufale-centralni-banky-a-nestastni-investori.html)
Citujeme jednu z pasáží analytika Kotrouše: „Dlouhodobé používání negativníchúrokových sazeb a kvantitativní uvolňování svým přesahem do celé ekonomiky vytváří podhoubí pro nestabilitu finančního systému. Monetární experiment některých centrálních bank tak paradoxně poškozuje právě tuto finanční stabilitu, jež je vnímána jako nutný základ dlouhodobého růstu ekonomik. V prostředí aktivistických centrálních bank budou pravděpodobně nejvíce profitovat rizikovější investoři. Cenový růst můžeme čekat v případě akcií, realit, méně bonitních dluhopisů a alternativních investic. Zajímavé mohou být i drahé kovy jako zlato a stříbro. Naopak státní dluhopisy budou investorům přinášet nízký, nebo dokonce i záporný výnos.“
My již 8 let (po zkušenosti z poslední finanční krize) opakujeme a budeme znovu důsledně opakovat: Smysl zlata spočívá v jeho vlastnictví, ne v jeho ceně. Zlato bylo, je a vždy bude pojistkou před neseriózní finanční politikou. A pojištění je nutné kupovat před, nikoliv po „pojistné události“.
2. Incrementum AG: Cena zlata do června 2018 na 2300 USD za unci.
Podle expertů lichtenštejnské společnosti Incrementum AG Ronalda Stöferleheho, vydavatele ročního reportu „ In Gold we trust“ by měla cena zlata do června 2018 vystoupat na 2300 USD za unci.
Ronald Stöferle (Incrementum AG): „Náš kurzový cíl zlata zůstává 2300 USD za unci.“
Výběr z rozhovoru pro aurum AG s Ronaldem Stöferlem (Incrementum AG,autorem již 10. Reportu „In Gold we trust“ -160 stran)
Otázka: Pane Stöferle, zlato přidalo od počátku roku 2016 přes 23%. Které faktory se o to postaraly?
Stöferle: Myslím, že podstatným faktorem je zvyšující se inflační dynamika, která bude dále zesilovat. To znamená, podle našeho názoru je inflace- podle definice rakouské klasické ekonomické školy- zvýšení objemu nekrytých peněz. V minulých letech se tato inflace projevila v inflaci aktiv- tedy v rostoucích cenách akcií a nemovitostí. Ty jsou důsledkem tisku nekrytých peněz. Co teď postupně vidíme, jsou stoupající spotřebitelské ceny. A to je právě to, co chtějí centrální banky stůj co stůj dosáhnout. Problémem je, že inflaci nelze regulovat jako teplotu na termostatu. Je to velmi nebezpečná hra. Dynamika inflace otáčí směrem vzhůru, co je pozitivní pro zlato. K tomu přistupují systémová rizika- především Brexit, italská bankovní krize jakož i obecná krize bank. Jádrovou tezí našeho reportu „In Gold we trust“, že se zlato znovu nachází v býčím trendu (=růstovém trendu- poznámka překladatele) a sestupný trend jsme ukončili v prosinci 2015. Nyní se můžeme opět těšit na několik hezkých let.
Otázka: Jak vypadá Váš střednědobý kurzový cíl pro zlato a jaké konkrétní tipy máte pro privátní investory?
Stöferle: Zůstáváme nadále věrni našemu kurzovému cíli 2300 USD/unci. Do června roku 2018 bychom měli tohoto cíle dosáhnout. V minulém roce jsme byli vysmíváni, dnes se zdá naše mínění realistické, zvláště když se u zlata etabluje vzestupný trend. Mé konkrétní doporučení investorům zní: Nejprve si musí každý položit otázku ke své motivaci. Proč vlastně kupuji zlato? Chci se ochránit proti excesům politiky, mít pojistku proti měnovým reformám, vysoké inflaci nebo bankovní krizi? Pak musím kupovat fyzické zlato a jistě ho uskladnit, abych vyloučil riziko výpadku protistrany. Kdo nevychází z nejčernějších scénářů a chce participovat pouze na kurzovém zisku, může využít široké nabídky, například akcií zlatých dolů, investičních certifikátů, opcí apod.
Otázka: V jedné z kapitol „Reportu“ se zabýváte finanční represí státu. Na jaké další „mučicí nástroje“ se ještě musí lidé připravit?
Stöferle: Bohužel je v seznamu represí mnoho položek. Žhavým kandidátem je přirozeně omezení hotovostních peněz, ale teké negativní úrokové sazby. Registrujeme negativní úroky již v pěti vyspělých měnových regionech- ještě před dvěma lety by tomu nikdo nechtěl uvěřit. Nejsmutnější je, že jako finanční analytici jsme nejvíce zaměstnaní úvahami, s čím přijde centrální banka. samotný tento fakt ukazuje, jak nemocný je samotný systém. Jsme si jistí, že toto zasahování do systému bude i nadále pokračovat.
Otázka: Vypadá to tak, že centrální banky se svou ultra expanzivní politikou ztroskotaly. Vy charakterizujete tento stav jako lose-lose situaci. Existuje vůbec šance na happy end?
Stöferle: Jedná se o systémovou krizi a ta není řešitelná, pokud nepůjdeme ke kořenům tohoto stavu. Tyto kořeny jsou v peněžním systému. To znamená: Systém, který chce permanentně vyvolávat inflaci a neustále potřebuje nafukující se peněžní zásobu, přináší jen problémy. Od roku 2008 máme nestabilní peněžní systém a centrální banky se ho snaží i nadále udržet. Dříve nebo později bude však změna vynucena, jak ukazují finanční dějiny. Hlavně to může přijít rychleji, než mnozí předpokládají.
Stručné zobecnění repotu v kostce:
- Zlato je zpět v růstovém trendu
- rostoucí politické a hospodářské nejistoty tlačí cenu zlata nahoru
- měnová expanze za pomocí tiskárny peněz pokračuje. Bank of Japan a ECB tisknou každý měsíc peníze v nominálu celosvětové roční produkce zlata
- ekonomická nejistota z Brexitu
- víra v návrat ekonomického růstu se drolí. Recesi americké ekonomiky nelze vyloučit
- propad dolaru a stoupající ceny surovin mohou přivodit inflaci nebo stagflaci
- trvalé nulové úrokové sazby vedou ke znovuoživení zájmu o zlato
- Incrementum AG potvrzuje svůj kurzový cíl 2300 USD za unci do června roku 2018.
3. Roland Leuschel: „Když fúzují dva chromí, nevznikne z toho jeden sprinter.“
Výběr z rozhovoru s Rolandem Leuschelem
Roland Leuschel (narozen 1937) je Němec žijící od roku 1960 v Bruselu, liberálně smýšlející ekonom, investor, burzovní analytik, autor a vydavatel (společně s liberálním ekonomem Clausem Vogtem). Platí za silného kritika politiky centrálních bank a je zastáncem tržního hospodářství a občanské svobody.
Otázky kladla Petra Fechter, autorka knihy „Börsenwelten. Finanzexperten hautnah“(2012).
Otázka: Jak hodnotíte vystoupení Velké Británie z EU?
Leuschel: Vlastně jsem překvapen, že Britové se svou láskou ke svobodě a se svou demokratickou a volnotržní tradicí neukázali EU červenou kartu již mnohem dříve. Vystoupení Britů je dobrý vývoj pro Evropu i celý svět, neboť ukazuje každému, že se EU vydalavinula špatným směrem.
Původní velmi dobrá myšlenka sjednocení hospodářského prostoru s asociačními členskými zeměmi byla opuštěna ve prospěch megalomanie a ekonomické neznalosti odrážející se v prosté touze po velikosti a centralismu. Má být dohromady slepeno něco, co ekonomicky k sobě nepasuje. To nemůže a ani nebude fungovat.
Otázka: EU je mnoha lidmi postupně vnímaná jako jako nedemokratický byrokratický moloch, který produkuje více škody než užitku. Co se zde nesprávně vyvinulo?
Leuschel: BREXIT je trpká rána politikům, kteří se stále více odcizili realitě a ztratili ze zřetele život, přání a obavy lidí, respektive je jako politici z povolání už ani neznají. Velmi doufám, že tato varovná rána bude ještě zesílena. Podle dosavadní reakce pánů jako Juncker a Schulz nejsem v tomto ohledu příliš optimistický.
Otázka: Jakou roli sehrálo zavedení Eura a Evropská centrální banka?
Leuschel: Zavedení Eura byla velká chyba, neboť rozdíly v ekonomické výkonnosti jednotlivých zemí jsou jednoduše příliš veliké na to, aby společná měna všem pasovala. Když necháte fúzovat dva chromé, nikdy z nich nebude jeden sprinter.
Britové byli dostatečně prozíraví, aby se prvně vůbec tohoto nesmyslu neúčastnili, německá vláda bohužel nikoliv. Mezitím je zjevné, že Euro není žádný úspěšný projekt a že politika nulových úrokových sazeb Evropské centrální banky způsobuje velké škody. A ničivé následky Draghim (poznámka EKKA-Gold: prezident ECB) provozovaného financování státních dluhů nás teprve čekají.
Otázka: Jak bude finanční politika pokračovat?
Leuschel: Uznání ztroskotání těchto nebezpečných měnově politických machinací a dobrovolného obratu se zřejmě nedočkáme. K tomu chybí byrokratům z centrálních bank nejen prozíravost, ale také velikost. Proto počítáme s pokračováním této neseriózní politiky přerozdělování, která ničí principy tržní ekonomiky, ohrožuje demokracii a v konečném důsledku povede ke zbavení peněz kupní síly. Poprvé v dějinách se nachází celý svět v inflační pasti. Škody, které krátkozraká politika již v minulých letech napáchala, se již bohužel nedají odvrátit. Nutně přijde k očistné krizi. Čím déle bude tato očista za pomoci tiskárny peněz oddalována, tím hlubší bude následná krize. To už se nedá bohužel změnit, neboť chyby Greenspana, Bernankeho, Draghiho a jím podobných již byly učiněny, aniž by nám byl předložen konečný účet této mylné politiky.
Otázka: Jaká by byla alternativa?
Leuschel: Zavedení seriózního měnového systému a zbavení moci současných centrálních bank. Tyto zmutovaly k samolibým úřadům plánovitého řízení, hrající si na bohy, kteří vážně věří, že vědí všechno lépe než samotný trh. To je strašná domýšlivost, která se vysmívá veškerému ekonomickému rozmyslu a rozumu.
Otázka: Jak si představuje seriózní měnový systém?
Leuschel: Ideální volnotržní variantou je zrušení státního monopolu na produkci peněz a přenechání této funkce tržním silám.
Druhá nejlepší varianta je návrat ke zlatému standardu. Pro tuto variantu se mezitím vyslovuje dokonce bývalý prezident FEDu Alan Greenspan. Stejně se ovšem stane tento nevýslovný oportunista nestorem měnově politického nesmyslu posledních let. Co ho vede k obratu názoru směrem k liberální klasické rakouské škole si netrofám posoudit. Zda stařecká moudrost nebo vrchol cynismu? Nebo jen špatné svědomí, kterému chce před smrtelnou postelí ulevit?
Nejhorší a současně nejpravděpodobnější variantou je zavedení nového papírového systému poté, co se starý zhroutí. Koneckonců zavedení celosvětového papírového měnového systému předcházelo celé stolení obranných bojů. Minulé generace věděly přesně, jak nebezpečné je předat moc k výrobě „peněz z ničeho“ státu a jeho centrálním bankám. Mocní tohoto světa budou toto privilegium bránit zuby nehty.
Otázka: Kdyby přesto došlo k zavedení měnového systému krytého zlatem, kolik by musela činit cena zlata, aby to bylo možné?
Leuschel: Konkrétní číslo nemohu určit, nicméně z historických údajů a současné peněžní zásobě bychom došli k hrubému odhadu ceny za unci ve střední až vysoké pětimístné oblasti. Uznávání experti předložili odpovídající studie, podle kterých by musela cena zlata kotovat kolem 60.000 USD za unci, pokud by měl být USD opět vázán na zlato.
Zvýšení zásoby zlata prostým rozšířením produkce není možné. Přesně to je hlavní přednost měny kryté zlatem.
Otázka: Co to znamená pro střadatele?
Leuschel: Právě pro drobné střadatele vidím vlastně jen jedinou možnost, jak uniknout chaosu a uchránit svůj majetek. Zlato v podobě slitků a mincí, které jsou drženy mimo bankovní systém. K tomu by měly být zohledněny také akcie zlatých dolů a producentů a také mnohá aktiva materiální povahy.
Otázka: Tedy ne vše do zlata? Protože počítáte se zákazem zlata?
Leuschel: Jistě. Ne vše do zlata. Už jen proto, že centrální banky jsou si vědomy konkurenčního charakteru zlata vůči systému papírových peněz. Proto musíte počítat s tím, že vzestup ceny zlata se budou centrální banky snažit brzdit prodeji zlata přes termínový trh. Jejich trpěliví asijští kolegové, kteří už několik let nakupují zlato, se budou z toho velmi těšit.
Zákaz zlata považuji za nepravděpodobný, ale nelze pochopitelně vyloučit. Proto doporučuji také určitou geografickou diversifikaci a rovněž zařazení akcií zlatých dolů do majetkového portfolia.
Otázka: Co soudíte jako zkušený burzián a úspěšný analytik o době, kterou prožíváme?
Leuschel: Finančními trhy a ekonomií se intenzívně zabývám od roku 1960 poté, co jsem studoval v Karlsruhe a Berlíně. Mnohé z toho, co jsem se učil a pokládal za nevyvratitelné, již zdá se dnes neplatí. Svět je postaven na hlavu, neboť zdivočelí byrokraté centrálních bank nedodržují zákony a činí věci, které se ekonomickému rozumu vysmívají, jako například záporné úroky na dluhopisech předlužených států nebo pokusy o vytvoření blahobytu pomocí tiskárny peněz.
To pěkné a vzrušující na finančních trzích je právě skutečnost, že nikdy nekončí učení a vždy se zažívá překvapení. Je postaráno o velké představení. Směřujeme k největšímu finančnímu krachu, kterému se nikdo zcela nevyhne. Zda budete v roli diváka, oběti nebo vítěze se musíte rozhodnout dnes. Později už to pravděpodobně nebude možné.
Otázka: Díváte se optimisticky do budoucna?
Leuschel: S ohledem na zcela neseriózní měnovou a dluhovou státní politiku bych odpověděl slovy Wilhelma Busche (dlouholetý televizní komentátor dění na kapitálových trzích- poznámka překladatele): „Běda, běda když dohlédnu konce.“ Přitom bychom neměli zapomenout, že se zde jedná pouze o konec jednoho předluženého měnového cyklu, který je v celkovém světovém historickém obraze jen epizodou. Proto jsem a zůstávám nepolepšitelným životním optimistou, kterým jsem celý svůj život.
