Aktuality

Kde je koncentrace hodnoty, tam je koncentrace podvodů.

25.10.2016Newsletter 7-2016

Obsah
1. Jak spoří zlato Švýcaři?
2. Zlato jako barometr důvěry ve finanční systém
3 Cena zlata se stabilizuje po říjnovém propadu
4. Nejen notoričtí pesimisté varují…
5. Většina se většinou mýlí
6. Po záporných úrocích „helikoptérové“ peníze?
7. Falešné zlato- kde je koncentrace hodnoty, je i koncentrace podvodů.

 

Jak spoří zlato Švýcaři?

Švýcaři patří mezi národy s vysokou afinitou ke zlatu. Dá se říci, že byste jen stěží našli tradiční švýcarskou rodinu, ve které by chybělo zlato ve své fyzické podobě mincí či slitků jako neodmyslitelná součást celkového majetkového portfolia rodiny.

U příležitosti návštěvy našich švýcarských kolegů u nás v Ostravě, jsme se dozvěděli i zajímavý „klíč“ k určení minimálního množství zlata v rodině.

Zde je:
Na každého člena rodiny minimálně 1 unce zlata (=31,1035 gramů). Dále za každou nemovitost zatíženou hypotékou 5 uncí a každou vlastní nemovitost 10 uncí.

Tedy například: čtyřčlenná rodina bydlící v bytě na hypotéku by měla mít ve svém majetku alespoň 9 uncí zlata (podle dnešních cen tedy kolem 300.000 Kč). Alespoň podle švýcarských obyčejů.

Zlato jako barometr důvěry ve finanční systém

Cena zlata je vnímána do jisté míry také jako barometr důvěry ve finanční systém. Pokud jeho účastníci věří v pevné zdraví finančního systému, ztrácí zlato své opodstatnění v roli „bezpečného přístavu“.
Měsíc říjen však přines poměrně netypickou situaci.
V bankovním sektoru kolují zvěsti, že jedna z největších světových bank Deutsche Bank je v obtížné situaci a vedení banky má plné ruce i nohy práce dementovat obavy trhu. Stav italského bankovního sektoru rovněž nelze označit právě za zdravý (nejstarší italská banka Monte Paschi v ohrožení krachem).  Nulové úroky ztěžují zlepšení ekonomické kondice bank vlastní silou, jako tomu bývalo dříve. Když k tomu přičteme i aktuální nedůvěru v EU a jejich elity a rozvířenou geopolitickou situaci ve světě, nelze říci, že by se tento stav dal charakterizovat jako stav důvěry a stability.
Za těchto okolností by měla cena zlata stoupat. Opak byl v říjnu pravdou.

Cena zlata se po říjnovém propadu stabilizuje….
Po velmi pozitivním vývoji za prvních 9 měsíců letošního roku, kdy cena zlata rostla z 1061 USD na 1317 USD za unci (+24,1%), dostalo zlato 4. října  „tvrdou lekci“ a během odpoledních hodin se propadlo o více než 40 USD ze 1310 na 1268 USD. V dalších dnech pokračoval propad až na důležitou záchytnou linii 200 denních klouzavých průměrů kolem 1250 USD (tenká modrá linie v horní části grafu 1). Tato linie je pečlivě sledována analytiky po celém světě a velmi často představu významnou metu jak na cestě dolů, tak i vzhůru. I tentokrát prokázala tato linie svůj význam a právě na ní se cenový propad zastavil. Proražení směrem dolů by znamenalo negativní střednědobý signál. To se však nestalo a cena se odrazila vzhůru na aktuální hodnotu kolem 1270 USD. V kombinaci s oscilátorem momentum ve spodní části téhož grafu se ukazuje spíše obrázek stabilizace a sbírání sil k testu hodnot kolem 1300/1310 USD. (Hodnoty oscilátoru v mínusu svědčí o odeznívání tlaku na pokles ceny.)

Graf 1: Cenový vývoj zlata za poslední 1 rok
Graf zlato za poslední rok-newsletter 7-2016.png

Říjnový cenový propad zlata se zastavil na modré linii 200 denních klouzavých průměrů.

Nejen notoričtí pesimisté varují…
Známý finanční historik a měnový expert Mike Maloney varuje v rozhovoru v časopise Peak Prosperity před nebezpečím na finančních trzích. Podle něj má ultra volná politika centrálních bank krajně destruktivní důsledky, neboť nemá pro ekonomiku stimulující nýbrž naopak deformující účinek.
Maloney vysvětluje, že kupní síla měny představuje společenskou dohodu, která stojí a padá s důvěrou občanů ve stabilitu papírové měny. Tím, že jdeme do práce, vyměňujeme svůj životní čas za peníze, neboť věříme, že za ně dostaneme zboží a služby- tedy opravdové společenské bohatství.
Moderní ekonomičtí a sociální inženýři však věří, že mohou bohatství vytisknout na papír.
Touto politikou se nestartuje žádný samonosný ekonomický růst, jak je zastánci této politiky proklamováno, nýbrž se vytvářejí velmi nezdravé spekulativní bubliny. Jejich „splasknutí“ pak ohrožuje samotnou existenci finančního systému.

Podle Maloneyho máme aktuálně co do činění nejen s bublinou na akciových trzích, nýbrž také na trzích dluhopisů, kde z principu k žádným bublinám a následným krachům docházet nesmí.

První signály přicházejícího krachu vidí v padajících cenách luxusních nemovitostí. „Krize roku 2008 je ve srovnání s přicházející krizí jen malým výmolem na cestě. V následujících letech zažijeme největší krach v dějinách“, tvrdí Maloney.

Podobného názoru jsou například i analytici Citigroup a HSBC banky, kteří poukazují na statisticky nebezpečný negativní potenciál měsíce října v historii akciových trhů. Srovnávají v grafu právě vývoj roku 1987 (horní křivka), kdy se akciový index S&P 500 propadl za jediný den o 22,6% s rokem letošním (spodní černá křivka).

Graf 2: Srovnání vývoje amerického akciového indexu S&P 500 v říjnu 1987 a v říjnu 2016 (Zdroj: Onvista)

SP500 srovnání-newsletter 7-2016.png

Říjen je na akciových trzích obávaným měsícem. Akcioví investoři si jistě oddechnou, až bude po něm.

 

„Většina se většinou mýlí“

Je lhostejné, zda výše prezentovanému názoru uvěříme nebo ho „odbavíme“ jako malování čerta na zeď. Koneckonců proti tomuto názoru nalezneme řadu jiných a pozitivních. Ten, kdo má vždy pravdu je trh. Jen čas ukáže.
Co však neškodí, je vzít v potaz historickou zkušenost, že „většina se většinou mýlí“. Koperník, jak známo, byl sám proti celému akademickému světu a establishmentu a přesto měl pravdu on. Za povšimnutí stojí také skutečnost, že většina expertů finančního průmyslu je z podstaty naladěna optimisticky. Je to logické, vždyť z rostoucích cen aktiv plynou i rostoucí poplatky a příjmy. Jejích analýzy mohou být tedy na zakázku svých šéfů účelově optimistické -spíše přáním, které je otcem myšlenky, či hledáním důvodů a argumentů, proč mají daná aktiva růst v ceně, než objektivní hodnocení reality. Varovné hlasy a signály jsou nepopulární, kazí náladu investorů a tak bývají raději zatlačeny do pozadí.

Jeden humorný bonmot říká, že „…to poslední, co uslyšíte těsně předtím, než se zeměkoule rozpadne na prach, je volání experta, že něco takového je vyloučeno.“

Po záporných úrocích „helikoptérové peníze“?
Lidé ještě nestačili strávit absurdní záporné úrokové sazby a už se vážně diskutuje o dalším opatření k údajnému nastartování ekonomiky. „Helikoptérové peníze“. Svůj název získal tento nápad podle bývalého šéfa americké centrální banky Bena Bernankeho, přezdívaného „Helikopter Ben“. Jde o „velmi zajímavý nápad“, jak byl označen šéfem ECB Mariem Draghim  - finanční dary centrální banky přímo občanům, kteří je mají utratit v zájmu „nastartování ekonomiky.“  Přidali se hned také analytikové z Deusche Bank George Saravelos, Daniel Brehon a Robin Winkler, kteří jsou tohoto názoru: „Helikoptérové peníze by mohly být, pokud budou správně užity, účinnější než současná politika kvantitativního uvolňování.“ (Kvantitativní uvolňování= politika tisku nekrytých peněz. Vysvětlení autora.)

Při závanech takových záměrů ještě důrazněji zopakujeme naše doporučení. Zůstaňte na straně kupců fyzického zlata. To totiž vždy ochránilo svého majitele proti všem finančním šarlatánům v celé lidské historii.

Kde je koncentrace hodnoty, je i koncentrace podvodů.

Ve zprávách televize Nova v neděli dne 22.10.2016 byl odvysílán příspěvek, že se množí případy falešného investičního zlata. Padělky slitků jsou plněny wolframem a přetaženy pouze tenkou zlatou vrstvou.
Je vcelku logické, že tam kde se nachází vysoká koncentrace hodnoty, najdeme také vysokou koncentraci podvodů a zločinů. I zločin a padělání mají svou ekonomickou podstatu. Stejně jako budou padělatelé bankovek vyrábět spíše bankovky s vyšším nominálem, přibývá také padělků zlata s jeho rostoucí cenou a vyšším zájmem veřejnosti.
Cenové nabídky standardních slitků „pod burzovní cenu“ jsou vždy podezřelé a zpravidla mají kriminální pozadí.
Podobně diskutabilní je praxe posledních několika málo let – vydávání papírových certifikátů k investičním slitkům renomovaných razičů. Jedná se o „certifikáty“, které si samotný obchodník zřejmě z marketinkových důvodů vyrábí na své vlastní tiskárně. Takový „certifikát“ má navodit zdání vyšší důvěryhodnosti. A právě zde může být papírový certifikát pro nepoučeného zákazníka tou falešnou jistotou, že se k němu dostává důvěryhodné zboží. Většina mezinárodně uznávaných producentů buď žádné papírové certifikáty nevydává, a pokud ano, pak je certifikát integrován do originálního obalu, který by neměl být porušen. Papír je jen papír a vytištěný na tiskárně obchodníka žádnou přidanou hodnotou ve věci jistoty nepředstavuje.
 Pravda je taková, že zlato, na rozdíl od diamantů, kde certifikát gemologa je neodmyslitelným atributem obchodu, je velmi jednoduchou komoditou s jasnými standardy kvality. Ve své ryzí 24 karátové podobě je homogenní, nemagnetický kov, snadno kontrolovatelný poměrně jednoduchými fyzikálními a chemickými metodami.

Naši klienti se mohou plně spolehnout na kontrolní mechanismy společnosti EKKA-Gold a PRO AURUM KG (majetkový společník EKKA-Gold). Naše prověrky se opírají mimo jiné o diamagnetismus (nemagnetičnost) zlata. Silné magnetické pole vyvinuté našimi zkoušecími přístroji by okamžitě odhalilo například wolfram, který je padělateli nejčastěji používán k falšování slitků.

Nejlepší ochranou před podvodem však zůstane nákup u prověřených a renomovaných obchodníků, kteří disponují nejen hezkým e-shopem na webu, ale i odpovídajícími „kamennými“ prodejnami a erudovaným personálem.

Zpět

 
Přihlášení
 
 
 
 
 
Přihlášení
 
Spoření AuRENTA
 
nebo
 
E-shop AuRENTA