Podle posledního reportu Světového zlatého koncilu (World Gold Council) klesla celková poptávka po zlatě ve 3. čtvrtletí 2017 o 9% na 915 tun. To je nejnižší kvartální poptávka od 3. čtvrtletí roku 2009.
Na první pohled nezajímavá a se současným děním konformní zpráva však při bližším zkoumání odhaluje velmi zajímavé skutečnosti.
Tabulka 1: Poptávka po zlatě za 3. čtvrtletí 2017
(Zdroj: World Gold Council)
|
Tuny
|
3. Q 2016
|
3. Q 2017
|
Meziroční změna
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Investiční zlato celkem
|
334,5
|
241,2
|
-28%
|
|
|
|
|
|
|
Poptávka po slitcích a mincích
|
190,2
|
222,3
|
17%
|
|
|
|
|
|
|
Investice zlatých fondů (ETF)
|
144,3
|
18,9
|
-87%
|
Poptávka po investičním zlatě klesla celkově o 28 % na 241,2 tuny. Z toho však odbyt investičních mincí a slitků stoupnul o 17% na 222,3 tuny, zatímco poptávka a nákupy investičních fondů a ETF se propadly o 87% (144,3 tun v minulém roce, na aktuálních 18,9 tuny letos).
O čemž to svědčí?
Skutečnost, že nákupy investičních mincí a slitků koncovými klienty (občany) rostou a spekulativní nákupy zlatých komoditních fondů (ETF) se doslova propadly, svědčí o velkých přesunech v myšlení investorů.
Do komoditních fondů investují investoři, kteří očekávají spíše kurzový zisk a nejde jim o to, zlato skutečně fyzicky vlastnit. Atraktivita tohoto finančního nástroje logicky stoupá se stoupající cenou zlata. Odborně řečeno – obchoduje se zde vysoké momentum. Vysoké momentum je možné aktuálně pozorovat u kryptoměn. Jdou nahoru, budí tím zájem a zvýšená poptávka žene cenu vzhůru.
Zlato však pracuje po pěti letech sestupného trendu (2011-2015) na obratové formaci (viz naše poslední analýza z 23. 10. 2017). Jeho cena se po celý letošní rok drží v koridoru ca 1200-1300 USD. Jinými slovy, chybí zde zatím ono „momentum“.
Proč razantně roste poptávka po zlatých mincích a slitcích ze strany koncových občanů?
Lidi, kteří kupují zlaté slitky a mince, zpravidla motiv krátkodobého zisku zajímá méně. Tito se spíše zajišťují proti systémovým rizikům. Tedy rizikům, která plynou z předluženého finančního systému postaveného na produkci libovolného množství peněz centrálními bankami. Tato politika, které je stále častěji předmětem kritiky nezávislých ekonomů, má za následek vytváření spekulativních bublin, méně pak stále vzývaný samonosný ekonomický růst. Nevyhnutelné splasknutí spekulativních bublin pak představuje vážnou hrozbu pro finanční majetek občanů.
Uvedené statistiky ukazují právě na posun v myšlení lidí. Tedy posun od spekulativní motivace (=odchod ze zlatých fondů) k pojištění svých úspor nejen proti výše zmíněnému systémovému riziku, ale také před plíživým vyvlastněním dlouhodobých úspor státem řízenou a podporovanou inflací (=nárůst odbytu zlatých slitků a mincí.)
Roli pojistky nemůže splnit papírové zlato ve formě podílového listu ETF, ale pouze fyzicky držené slitky a mince plně pod kontrolou vlastní kontrolou.
Trendy se rodí ve skepsi…
Počátkem listopadu jsme se zúčastnili každoročního Veletrhu vzácných kovů v Mnichově. S jistým masochistickým potěšením jsme sledovali, že nálada jak u vystavovatelů, tak i návštěvníku byla opět o poznání horší než v minulých letech. Přitom cena zlata je oproti minimu z prosince roku 2015 (1050 USD/unci) o dobrých 22% výše (aktuálně 1276 USD). A plus 22% za necelé dva roky rozhodně nelze nazvat zklamáním!
Tato vzácná kombinace špatné nálady a pozitivního obratu kurzu je přesně to, čím se začátek každého pozitivního trendu vyznačuje, typicky ve své rané fázi. Nedůvěra a strach se mění v pozitivní sentiment velmi rychle a často až za polovinou vzestupného trendu (technická analýza má pro to výraz „point of recognition“, česky „bod rozpoznání“).
…a umírají v euforii.
Na druhé straně zde máme již rekordně dlouhý vzestupný trend na akciových trzích, který přinesl investorům od svého počátku v roce 2009 již mnoho set procent zisku (Dow Jones +232%, Nasdaq +464%, DAX +250%). Ukazatelé implicitní volatility (=teploměr trhu) vykazují dlouhodobě rekordně nízké hodnoty, což svědčí o relativní bezstarostnosti investorů. V kombinaci s vysokými hodnotami ukazatelů nákupů akcií na úvěr (=vysoká míra spekulativního, nikoliv dlouhodobého kapitálu) a nízkým podílem hotovosti v portfoliích podílových fondů se ukazuje obraz pozdní fáze tohoto trendu.
Rebalancing portfolia
Rozumný investor čas od času realizuje alespoň částečně zisky u aktiv, která přinesla pěkná zhodnocení a reinvestuje výnosy do aktiv, která ve svém vývoji zaostala či dokonce klesala a pokud možno se nachází někde u dna. To je jednoduchý recept, kterým se řídí dlouhodobě úspěšní investoři.
