Aktuality

Chybí až 180 miliónů uncí zlata ročně

30.11.2016Newsletter 11-2016

Obsah
Zlato- na co se ještě připravit v závěru roku?
Itálie a Rakousko - další „překvapení“ pro evropské byrokraty?
Hurá, ceny zase rostou!
„Reforma“ hotovostních peněz v Indii
A jak jsou na tom Švédové…
Chybí až 180 miliónů uncí zlata…
Náš graf: Vývoj ceny zlata po Trumpovi
Rok kohouta 2017- krásný dárek pro Vaše blízké.

Vážení klienti, vážení partneři.

S blížícím se koncem roku bychom Vám rádi poděkovali za důvěru a spolupráci v roce 2016 a chtěli bychom Vám popřát šťastné a veselé vánoce a do Nového roku především ten nejcennější kapitál – pevné zdraví a také mnoho osobních i profesních úspěchů.

Na co se připravit ve zbytku roku 2016 a v roce následujícím?

Letošní rok se zapíše do historie jako zlomový. Proč?
 Výsledky různých referend a voleb jakoby ukazovaly, že stále více lidí v západním konzumním světě nabývá pocitu, že se elity společnosti vzdalují reálným problémům a potřebám běžných občanů. Není divu, že volí v klíčových volbách podle mota: „Volím kohokoliv, jen ne současné pořádky.“
 V tomto světle je Brexit nebo volba Donalda Trumpa opravdovým překvapením pouze pro elity samotné. Bohužel, místo sebereflexe se uchylují k dehonestování té větší poloviny národa, jenž nehlasovala dle jejich představ a průzkumů agentur. Takže většina Britů (to jsou ti, kteří chtějí odchod z EU) jsou pro ně populisté a hlupáci a jako takovým by jim mělo být odňato právo rozhodovat o důležitých věcech, jako právo národa na sebeurčení a přenecháno neúplatné vládě a vševědoucímu parlamentu. Většina Američanů jsou zřejmě rovněž hlupáci, neboť nevolili establishmentem podporovanou Hillary Clinton, nýbrž kontroverzního selfmademana, který si část kampaně financoval z vlastních peněz.

Itálie a Rakousko-  další překvapení pro evropské byrokraty?
Zapište si prosím červeně do svých kalendářů datum 4. prosince 2016:
Za prvé: Toho dne se koná referendum v Itálii, ve kterém žádá premiér Renzi od Italů mandát k prosazení svých reforem. Cestou k tomu má být omezení moci regionálních vlád a současně senátu. Jinými slovy – Renzi chce po italských voličích, aby se dobrovolně zřekli moci ve prospěch prosazení Renziho reforem.
Náš tip: stejně jako v případě Brexitu a voleb v USA, je také v Itálii zaděláno na „překvapení“ pro evropský establishment. Renzi předeslal, že pokud nedostane v referendu požadovaný mandát, pak položí svou funkci. Cesta se tím otevře „Hnutí pěti hvězd“ pod vedením bývalého komika Bebbe Grilla. Ten vidí hlavním důvodem ekonomické stagnace Itálie a s tím i narůstající rozladění italské veřejnosti ve společné měně Euro a žádá zavedení Liry. Navíc slíbil již předem Italům vypsání referenda o setrvání Itálie v EU.

Za druhé: V Rakousku proběhne téhož dne opakovaná volba prezidenta poté, co Ústavní rakouský soud shledal v zářijových volbách „nesrovnalosti“. Vzhledem k vítězství prounijního Van der Bellena v samotném závěru hlasování přívalem korespondenčních hlasů, lze i zde předpokládat reálně vítězství jeho soupeře Norberta Hofera, který rovněž nemá pro současné směřování EU přílišné pochopení.

V očekávání těchto zásadních události rozhodně nelze očekávat, že by evropské elity měly prožít klidné vánoce. Nejinak tomu bude asi i na kapitálových a komoditních trzích.

 „Hurá, ceny zase rostou…“

Jásot nad lehce stoupající inflací v Německu i jinde je jen dalším absurdním mementem doby, podobně jako záporné úrokové sazby na státních dluhopisech.
Položme si kardinální otázku: „Proč by se měl občan radovat z cílené dvouprocentní inflace či dokonce ji pokládat za „cenovou stabilitu“?

Ekonomové dneška jsou toho názoru, že je zapotřebí neustále zvyšovat ceny statků a služeb přibližně o 2% ročně. Obvyklé zdůvodnění z ekonomických skript zní, že pokud by tomu tak nebylo, pak by firmy i lidé odsouvali své nákupy a investice v očekávání klesajících cen. Vzato do důsledků, otevírá se zde prostor až ke groteskní interpretaci této jinak kultovní ekonomické teze. Představa, že lidé chodí s vlasy dlouhými jako Ezau a bosí, neboť odkládají návštěvu holiče a nákup obuvi v očekávání klesající ceny je jistě absurdní. Prostým selským rozumem je snad srozumitelné, že tlak na cenu zboží a služeb by byl logicky doprovázen tlakem firem na snížení mezd. Měli bychom nižší ceny a k tomu odpovídajícím způsobem nižší mzdy. Reálná kupní síla mzdy by však zůstala zachována. Ovšem kupní síla našich úspor by v časem rostla nebo přinejmenším neklesala. Problém by však měly zadlužené subjekty. Ty by musely v budoucnu splatit svůj dluh vyšší reálnou kupní silou než v době, kdy si půjčily. A tu jsme u jádra věci. Největším dlužníkem je stát samotný. Proto bude stát z této logiky vždy upřednostňovat inflaci a dlužníka a stejně tak oceňovat intelektuální výkony ekonomických inflacionistů před zodpovědnými střádaly a teoretiky, kteří tvrdí, že pokles cen a dočasná recese patří k realitě, stejně jako odpočinek po pracovním výkonu.

Americký analytik Chris Carolan přirovnává záměr bránit ekonomické recesi a případnému poklesu cen dětskému přání nikdy nejít spát. Intelektuálně jsou obě přání na stejné úrovni. Ideologicky se však jedná o starou známou Utopii- chorobnou a notoricky se opakující představu, že je možné vyřadit z provozu ekonomické zákony (ekonomický cyklus) a plánovitými metodami se postarat o nekonečný ekonomický růst a vytvoření pravého ráje na zemi.
Pád SSSR a východního bloku je nejčerstvější historickou vzpomínkou na to, kam postupně tato cesta vede. Vede k úpadku výkonnosti ekonomiky a k demontáži demokratických principů života společnosti.

Liberální ekonom Friedrich August von Hayek konstatuje ve své knize (německy „Die Entnationalisierung des Geldes“ ), že dějiny státu a peněz jsou dějinami podvodů a lží: „Při studiu historie peněz se nelze bránit údivu nad tím, že lidé neustále svěřují moc do rukou vlád, které ji přes 2000 let jen zneužívají k podvádění.“

 „Reforma“ hotovostních peněz v Indii

Ač to možná mnohým nepřijde, Indie je demokratickou zemí se silnými prvky britské tradice. Tím více šokovala informace, že indická vláda provedla překvapivě bez jakékoliv diskuse reformu hotovostních peněz a ze dne na den prostě zrušila platnost bankovek s nejvyšším nominálem 1000 a 500 Rupií. Tímto krokem zneplatnila 86% objemu hotovostní měny. Premiér Modi zdůvodnil tento krok pochopitelně obvyklým „bojem proti špinavým penězům.“ 
Jenže…odhadem 70-85% platebního styku v Indii probíhá v hotovosti. Zejména na venkově je hotovostní platba bezalternativní, neboť bankovní síť je velmi řídká a většina obyvatelstva nedisponuje žádným bankovním kontem. Pokud tedy bylo opatření namířeno jen proti úzké skupině kriminálních živlů, pak to bylo provedeno neuvěřitelně diletantsky a pro ekonomiku velmi riskantně. Neboť co může ohrozit měnu více, než ztráta důvěry lidí po dobře utajeném a lstivě provedeném politickém aktu. Ne že by historie nebyla plná příkladů kombinace moci a diletantismu, nevylučujme však ani jiné motivace indické vlády.

Jak známo, jsou ti, kteří žijí z daní jiných lidí motivováni na jejich maximálním výběru. Tedy zejména politikové. V Indii odevzdává své daňové přiznání méně než 5% obyvatelstva a většina druhého nejlidnatějšího národa nemá ani bankovní konto. Zrušené bankovky lze vyměnit pouze přes zůstatek na kontě a to ještě za předpokladu, že se nejedná o „špinavé peníze“. Tedy majitel musí prokázat legální původ peněz. Lze tedy očekávat, že v dohledné době budou také Indové „obšťastněni právem“ na bankovní konto.
Poslední úkolem indické vlády zůstane správné nasměrování nenávisti okradených občanů proti „bohatým vlastníkům hotovosti“. Globální válka proti hotovostním penězům otevřela svou další frontu, tentokráte v Indii.
Na tomto místě přichází na scénu zlato. Afinita Indů k těmto věčným penězům je jedna z nejvyšších na světě. Zbavením Indů právě bankovek s nejvyšším nominálem jim brání k masívním nákupům, což se promítá do aktuální bilance poptávky po fyzickém zlatě v Indii. Avšak právě tento politicky nepřátelský akt bezpochyby příklon Indů ke zlatu ještě zvýší.

Švédové jsou na opačném pólu pomyslné škály…

Ačkoliv hrají hotovostní peníze ve Švédsku po frontálních útocích minulosti již bezvýznamnou roli, přesto i zde pokračuje postupná likvidace hotovosti a s ní boj za „E-Krone“, tedy virtuální švédskou korunu. Tato kampaň je zde vedena pod pozoruhodným sloganem „Hotovost potřebuje jen tvá babička- a bankovní lupič:“
Ten, kdo jde s dobou a není žádný kriminálník, ten hotovost nepotřebuje?
Anebo je to tak, že v den, kdy přestanou existovat hotovostní peníze, přestanou být naše peníze našim majetkem?
Jakou ochranu má občan před zavedením například „solidárního poplatku“ ve výši -5% ročně na našem kontě, když nebude možné vybrat peníze z konta a uschovat je na bezpečnějším místě než je bankovní konto?

Chybí až 180 miliónů uncí zlata…
Mining Weekly, přední jihoafrická publikace ze surovinového sektoru přinesla zajímavé informace z rozhovoru se šéfem jihoafrické mincovny Randgold Markem Bristowem o trendech globální produkce zlata.
Jenom k pokrytí průmyslové potřeby po zlatě by muselo podle Bristowových odhadů být otevřena nová naleziště v objemu 90 miliónů uncí zlata ročně. Aby se podařilo kompenzovat kvalitativní zhoršování horniny (=stále se snižující obsah zlata na 1 tunu vytěžené horniny), musela by být každoročně otevřena nová naleziště v objemu 180 miliónů uncí. Současný stav nových nalezišť však představuje jen zlomek potřebného objemu, asi 10 až 15 milionů uncí ročně.“

…a cena zlata přesto razantně klesla.
Co může stát za aktuálními propady ceny zlata a jak koresponduje Bristowova informace s aktuálním děním?
Pro laika, který není obeznámen s fungováním termínových trhů (tzv. futures), není pochopení této zdánlivé nelogičnosti snadné. Termínové trhy, tedy trhy s tzv. papírovým zlatem, představují až 99% objemů celkových obchodů. Tyto futures umožňují velkým institucionálním investorům třeba jen jediným pokynem prodat práva k nabytí takových množství, která se rovnají velké části světové fyzické produkce zlata, aniž by je fyzicky vlastnila. Předpokládá se totiž, že toto fyzické zlato ani nebude protistranou termínového obchodu požadováno, ale bude vyrovnáno pouze finančně- tedy papírově. Takovými obchody lze velmi intenzívně ovlivňovat cenu zlata – v tomto případě směrem dolů. Tak například ve středu 16. října 2016 dostalo zlato ránu kladivem, poté co před otevřením amerického trhu někdo vrhnul na trh 120.000 kontraktů. To odpovídá protihodnotě 13,8 miliard USD nebo 375 tun zlata. Jediným pokynem někdo prodal ekvivalent ca 10% celosvětové roční produkce fyzického zlata, aniž by ho vlastnil. A následují středu 23. října 2016 dalších „jen“ 156 tun.
Z jakých pohnutek je takto činěno nelze na tomto místě říci. Jisté je jen jedno – kdo takto operuje, tomu nejde o docílení nejvyšší prodejní ceny pro své zboží, nýbrž o způsobení pokud možno co nejvyššího propadu ceny.
  
Motivací spekulantů není nabytí fyzického materiálu, ale dosažení krátkodobého spekulativního zisku, který je vyrovnán v USD. Kdyby však jen nepatrná část těchto hráčů trvala na uplatnění práva k nabytí fyzického zlata (lhostejno z jakého důvodu), ukázalo by se v plné nahotě, že se zde obchodují astronomická množství, která nejsou vůbec na této planetě k dispozici a tato poptávka po fyzickém zlatě (nikoliv papírovém zúčtování kurzových rozdílů) by způsobila nepředstavitelnou cenovou explozi.

Graf: Vývoj ceny zlata po zvolení Donalda Trumpa

Hledáte vhodný dárek pro své blízké? Rok kohouta 2017 již v prodeji.

Ve světle událostí roku 2016 a těch, která ještě přijdou, není vůbec od věci své majetkové portfolio obohatit o nějaký ten kousek fyzického zlata. Jako „pojištění“ proti všem scénářům, které bohužel nelze vyloučit.
Zvláště pak, když tím můžeme udělat i radost svým blízkým a pod stromeček jim darovat něco krásného a současně něco, co je finančně chrání – třeba krásnou minci z ryzího zlata 999,9.

Rok kohouta 2017                                                                
Tuto minci s mimořádnou kvalitou ražby, jak je už u australské mincovny Perth Mint zvykem, můžete zakoupit v různých velikostech 1/20 unce, 1/10 unce a ¼ unce, ½ unce a 1 unce.

Nakupujte ve Vašem e-shopu  AuRENTA: http://www.aurenta.cz/.

Nebo nás navštivte osobně v naší prodejně v Ostravě na Kostelní ulici 13 (v centru naproti kostela Sv. Václava u Masarykova náměstí).

Loučíme se s Vámi v letošním roce a těšíme se na setkání a spolupráci s Vámi v roce 2017.

Váš tým AuRENTA.

Zpět

 
Přihlášení
 
 
 
 
 
Přihlášení
 
Spoření AuRENTA
 
nebo
 
E-shop AuRENTA